Je 00:43 dvanáctého listopadu. Mám nalakované nehty a nadšeně vám píši tento článek. Nechci, abyste si mysleli, že to, co se teď dovíte, dělám z důvodu, že to je teď nějak moderní. Tak to vůbec není.

_________________________________________________________________________________
BUDU NA MĚSÍC VEGANEM. 90% HIGH CARB, LOW FAT. TEDY NA ROSTLINNÉ STRAVĚ.
_________________________________________________________________________________
Do vegana mám daleko.. Mám mnoho kožených kabelek, bot, kosmetika, támhle tohle… Proto se nechci nazývat veganem, ale budu na rostlinné stravě.
_________________________________________________________________________________
Hmmmm. HAHAHA. Ano, je to naprostý opak palea. Bez masa, s potravinami, které jsem skoro dva roky nejedla, bez skoro žádných tuků a třeba i konečně jídel bez výčitek.
Už někde dávno jsem psala, že kdybych nebyla paleo, budu vegan. Což je pravda. Než jsem najela na program Whole30, snažila jsem se jíst méně masa (díky Dittě :D). Dařilo se mi. Pak přišlo paleo a vše se změnilo. Ale jenom k dobrému. Byla jsem šíííleně šťastná. Konečně jsem našla něco, čeho jsem mohla jíst nekonečné kvanta, měla jsem skvělou náladu, skvěle se mi spalo a vyřešilo mi to dalších x problémů, které jsem v tu dobu měla. Stále tedy budu stát za tím, že paleo je úžasný směr a dokáže vám pomoci s milionem různých nemocí.
Všechno byla nádherný. Před rokem jsem ale začala mít psychické problémy. Začala jsem si veškeré jídlo vyčítat. Především zeleninu a ovoce – pfuuuu jak absurdní co? Dyť ovoce a zelenina jsou to nejzdravější, co si můžeme dát. Moje závislost a hoňka za dokonalým tělem byla ale horší a horší. Měla jsem své nálady, kdy jsem týdny jen brečela a které jsem si samozřejmě léčila jak jinak, než -jídlem-. Takže jeden velký začarovaný kruh. No. Je za tim daleko více věcí. Nechci se o tom víc bavit, přišlo by vám to absurdní, jen abyste to věděli a vše vám mohlo zapadnout do sebe..
Před cca půl rokem se moje nejlepší kamarádka Ditta stala vegankou. Se vším všudy. Byla šíleně šťastná. Zhubla dvě konfekční velikosti jeanů za asi měsíc a půl. Jen díky tomu, že jedla kvanta ovoce a zeleniny.  Ha! Můj sen. Podle paleo zásad se po tom tloustne, proto jsem to omezovala.
Já tu stála vedle ní. Nešťastná se svým steakem a zeleninou a honěním se za zhubnutím blbých tří kil okolo mýho břicha. Jenže takové stresování těla jen vedlo k tomu, že se mi jakákoliv snaha o zhubnutí nevedla. Stress u ženy = problém.
Po pár týdnech přemýšlení jsem si přiznala, že mám problém (to je tak před půl rokem). Ehm. Krok k úspěchu? Začala jsem to řešit akupunturou, která mi moc pomohla a trošku jsem se od toho dokázala odprostit. Jenže jsem i díky neřešení, kolik sním zeleniny, přibrala. A pak přišel komentář, že jestli jsem  neztloustla.
No a co? Jsem ale o trošku šťastnější, než jsem byla předtim.
Po vydání videa, které Ditta konečně natočila o tom, jak se stala vegankou ve mě trošku hýblo. Už asi dva měsíce mám problém jíst maso – jedna jsem ho tedy tak nějak mín, vyměnila za mléčné výrobky a stále o tom více a více přemýšlela. Navíc – maso je stejně plné antibiotik.
No a dneska jsem se konečně dokopala k tomu, že to na měsíc zkusím! A jsem z toho úplně nadšená. K večeři jsem si dala čočkový salát, jen tak z lehka, aby mi nebylo tak špatně a docela dobrý! Jsem jen z toho lehce nafouklá, ale to se teď musí čekat pár týdnů.. Přeci jenom jsem potraviny, co hodlám konzumovat, nejedla dva roky.

Moc se bojím toho, jak na to tělo bude reagovat, za jak dlouho se se změnou smíří a jak budu za měsíc vypadat. Ale třeba mi taková změna pomůže :).

Chci to zkusit halvně proto, protože věřím, že mi to psychicky hodně pomůže. 

Budu ráda za veškeré vaše komentáře a podporu. Procházíte si někdo něčím podobným? Nebo jste si už prošli?

PS: jediné, co mi bude chybět jsou vajíčka :((((.

PSS: tento článek jsem psala v noci z 11. na 12. listopadu a už teď mi je skvěle :)))))