JIZERKA – PYTLÁCKÉ KAMENY & MUMLAVSKÉ VODOPÁDY

Je to asi deset dnů, co jsem se s klukama, ze dne na den vydala k Danovi na chatu. Kluci měli plán jasnej: zbourat komín, vynosit bordel pryč a posekat trávu. Já se měla původně učit, ale nakonec jsem tam jela jen jako “doplněk”. Vyjeli jsme ráno, přijeli před obědem a když se dali kluci do práce, převlíkla jsem se, vzala si sluchátka a šla na dvou hodinovou procházku. Sluchátka jsem po chvilce vypla a užívala si přírody. Už né tolik toho hada, na kterýho jsem narazila (poprvé, co se mi tohle stalo) a málem se strachy zbláznila. Zrovna jsem v tu dobu volala s Nikčou a ta když slyšela ten jekot, tak si musela myslet, že mě slyší naposled :D.

No.. Fast forward do večera, kdy jsme se společně vydali na výšlap za západem sluníčka. Cílová destinace byla vesnička Jizerka, nejvýše posazená osada, CHKO a naprosto kouzelný místo. Byl čtvrtek a my na místě byli sami. Úplně sami. Mohl ten výšlap začít ještě líp?
Po deseti minutách chůze jsme zahlídli s Danem ovce. No. Tak jsme tam naběhli, vyfotili si je a Petr pokračoval dál. A šel a šel. Už jsme ho nedohnali a doufali jsme, že se na Pytláckých kamenech všichni sejdeme. Měli jsme na pětikilometrový výšlap hodinu. Tak tak do slíbenýho západu. Petr pryč, dva a půl kilometru po krásný asfaltce do kopce taky a před náma bahno, borůvčí a kameny. Krom milionu mušek a komárů jsme narazili i na JELENA!  Další fast forward do momenu, kdy jsme celí ”vydžuslí”, zpocení a po 857 sprostých slovech vylezli na skálu, že si poplácáme s Petrem za výšlap a on nikde. Dan se mu dovolal a zjistil, že je 20 minut od nás. Tak zá náma dorazil a vše bylo tak, jak má být.
Všude ticho, ptáci, (jeleni), my a zapadající sluníčko.
Cesta zpátky? Jak z hororu. Já vim, že jsme v tom lesu byli “sami”, ale otočte se za sebe do černo černý tmy a divnejch zvuků, kluci tomu nepřidávali a začali mi vyprávět scénáře hororů, no ehm a nebojte se. 
Uklidnila jsem se až když jsme z něj vylezli :D.
Po chvilce Dan uviděl říčku a jen nám oznámil “jdu se tam vykoupat!”. Já jsem to nechápala, protože jsme byli totálně vymrzlí, ale on se svlíknul a začal tam bláznivě nahatej pobíhat 😀 (důkaz níže :D)
Plní nadšení a endorfínů jsme nasedli do auta, potkali malou srnečku a šli na chatě spát.
Co nás čekalo druhej den? Mumlavský vodopády.
A co jsme neudělali? Navzájem se totálně vyhecovali a všichni tři do toho naskákali a zanadávali, jak je to ledový. Vždy pak ale přišla taková ta vlna radosti, že jsme to opakovali znovu a znovu Když jsme odjížděli, jedna slečna na instagramu mi napsala, že voda teče z místa, kde je stále ještě sníh, tak si asi dokážete představit, jak to bylo ledový. Můj výraz mluví za vše :D.
Krom celýho výletu bylo boží ještě něco. Neměla jsem v mobilu data, na chatě není wifi a byla jsem 90% času offline. Což bylo zas na chvilku něco strašně krásnýho.
Kluci děkuju za výlet, byli jste boží!
  • Sandra Slusna

    Naprosto uzasny fotky! Uprimne receno jsem nebyla nikdy v Cesku na dovolene nebo vylete v prirode, ale mela bych to brzo zmenit! Urcite jste si to moc uzili, vypada to jako super cas se super lidma.
    No a priroda je taky uplne bozska, vazne jsem nevedela, ze v Cesku jsou tak hezky mista. <3
    Sandra / http://shineoffashion.com
    https://www.instagram.com/sandraslusna/