DO LOVE YOUR MUM

Já jsem se tak těšila, až vám budu psát tento článek.. Je ve spolupráci s Pandorou, která má letos kampaň, která vyzdvihuje důležitost maminek. Proto bych dnešní článek chtěla věnovat té mojí mamí. Proč? Protože je boží, silná, nádherná a je to nejlepší ženská v mym životě. Mě nenapadl lepší nápad než dát dohromady storky s mojí mamí, které jsme spolu kdy ”zažily”..

Šperky jsou z kolekce Pandora – Den Matek, kterou právě teď najdete v obchodech.

Elite Bloggers – Content Marketing

Pojďme začít hned od začátku.

RODÍME

5.října 1993, někdy kolem pozdního odpoledne. Bydleli jsme v Podolí, mamce praskla plodová voda, zavolala 155 a šla dle domluvy čekat na tramvajovou zastávku. Půl hodiny pryč, sanitka projížděla kolem nás, mamka v šílenejch bolestech a i když mamka mávala, sanitka jí přejížděla. Furt sem a tam. Když se pak našli, tak na půlce cesty do porodnice začala naše sanitka hořet. Než stihla přijet nová, byla jsem hlavičkou už na půl venku. Po příjezdu do nemocnice jsem byla venku během pár minut. Aspoň se se mnou mamka tak netrápila.

Mohla jsem mít v rodném lístě místo narození: Náplavka. Uuuuaa.


ZAVOLÁME NA VÁS SOCIÁLKU

Byly mi asi dva a nevím, co jsem to měla za období, ale neustále jsem lezla do koše se špinavym prádlem (Dominiko?!). A co by se nestalo, přepadla jsem a dopadla přímo na hlavu. Jakože sto osmdesátka. No. Skončily jsme s mamkou v nemocnici, s lehkým otřesem mozku. Dva týdnu na to se situace opakovala. Nelezla jsem na koš, ale nějakym způsobem jsem se postavila z dětské stoličky, přepadla a opět do nemocnice. Skončilo to tak, že za další dobu jsem zas spadla na hlavu z gauče a na pohotovosti si mě se slovy ”asi na vás zavoláme sociálku, vy jí doma týráte” nechali na pozorování, prý žádný návštěvy, aby mě to ”nerozrušovalo”. Mamka se ale nedala a každý den za mnou jezdila a ptala se, zde jsem v pořádku.

Třetí den přinesla velký koš hraček a bonbonů se slovy, že to je pro Dominku. Já jí slyšela a hned přiběhla. Tak jsem jí šla ukázat, kde spinkám (kovová klec) a kde si hrajeme. Odvezla si mě a už jsme se tam nevrátily :D.


DOVOLENÁ A CIAO KRÉTO

Tadyta story má dvě strany, tak jako každá, ale tahle extrémně. Byly jsme na holčičí dovolené, jen mamka a my se ségrou. Jako každý jiný den jsme se šly koupat. Od mala na každé dovolené kupujeme nafukovací matračky. Tato dovolená nebyla vyjímkou. Vzala jsem tu křiklavě růžovou nádheru a šla do moře. Tak jsem se tam houpala ve vlnkách, neustále sledovala břeh, užívala si ticho moře a přes okýnko v tý matračce sledovala ryby. Odhoupala jsem se docela daleko a pak najednou vidim hysterickou mamí, jak pobíhá po pláži a kříčí na mě, ať se vrátím.

Maminky pohled: mojí dceru unáší mořskej proud někam šíleně daleko + nikdy jí už neuvidim + všichni mi pomožte + hysterickej záchvat = sebrala se z lehátka a nahoře bez tam na plný pláži začala pobíhat a křičet, ať se okamžitě vrátím.

Tak jsem nechápavě a úplně v klidu připlavala zpátky, dostala jsem vynadáno a na slíbený výlet ponorkou (který byl plánován několik dnů) jsme nejely. Sorry lil sis. Do teď nechápu, kde byl problém, jsem to měla naprosto pod kontrolou! 😀 



PUBERTA

Dohadování o tom, jak vypadám začalo někdy v deváté třídě. Nejdřív to byly děsný tmavý vlasy. Můj názor byl, že jsem nikdy neměla hezčí vlasy. I tehdá, co jsem se sama ostříhala na něco alá emo. Furt jsem si připadala flawless. Dále, když jsem si oči divně obmalovávala tužkou a vypada jako panda, mamince se to nikdy nezdálo a tak jako lehce násilně-nenásilně mi říkala, že je to děsný. Já jí to samozřejmě něvěřila a měla svojí hlavu, myslela jsem si, jak jsem děsně cool a jak mi to sluší. Když jsem nedávno viděla nějaký fotky, naprosto jsem pochopila její obavy.

Ani se nebudu zastavovat u svého obočí, které mi připadalo ”v pořádku”. Takhle tence vytrhané (ze všech stran jsem ho snad trhala)  jsem ho nikdy neměla. Mamky názor, že to je ”příliš”? Nezájem.


Ach jo, proč ty maminky mají vždycky pravdu?

”Vem si deštník, bude pršet.” Pršelo a já bez deštníku.

”Vem si tu mikinu, bude ti zima.” Byla mi zima.

”Zničíš si ty boty, je tam bahno.” …


PAK PŘIŠLY ROVNÁTKA

… A nekonečně moc slz, jak mi nesluší. No jo. Bylo mi 18 a nikdo je ve třídě v tu dobu neměl. Mamka mě vždy chtěla podržet a říkala mi, jak mi děsně slušej a že jsem jedinej člověk, komu JAKO VÁŽNĚ SLUŠÍ.

No. Jsem viděla starý fotky a obdivuju jí, že pokaždý nevybuchla smíchy, když mi to s jejím vážným výrazem říkala. Vypadala jsem samozřejmě naprosto příšerně :D. Rovnátka sice průhledný, ale ty gumičky růžový. Takže to vypadalo jak kdybych měla jahody mezi zubama.

RANDE VE 4 RÁNO U NÁS NA ZAHRADĚ

Nad touhle story se bavím pokaždý, když si na ní vzpomenu. Myslím, že na mě v tu dobu byly rodiče děsně naštvaní a měla jsem něco jako zaracha (to u nás neexistovalo, ale představte si jeho obdobu). Byla jsem v prváku a strašně jsem milovala jednoho čtvrťáka. Jeden večer jsme si psali do tří do rána a on se z ničeho nic objevil u mě před barákem, házel mi sněhový koule do okna (pokud si to správně pamatuju). Domů na čaj jsem ho vzít nemohla, tak jsme šli na procházku po okolí. Zdůrazňuju, že byly čtyři ráno, zima a sníh. Nevím, co jsem si myslela, ale druhý den ráno jsem přišla do kuchyně a mamka tam stála, opřená o linku a její výraz mluvil za vše. Víte, co mě prozradilo? Stopy ve sněhu od dveří k brance.

Měla jsem toho ”zaracha” snad další měsíc a děsnýho sprda k tomu!


Mamí, miluju tě nejvíc na světě, jseš ta nejnejnejlepší maminka a já ti děkuji za všechno, co jsi pro mě kdy udělala. Pusu <3

DO CARE ABOUT YOUR MUM

DO LOVE YOUR MUM.


Nezapomeňte mi napsat do komentářů vaše stories a připomínám, že za chvilku je Den Matek 🙂

  • Eva

    Vím že to tu nepatří ale tvoje Mamka ma krásnou knížku, možna se diviš odkud to vím nebo kde jsem ji viděla ale pracuji ve Finidru kde se tiskné a je užááásna 🙂

  • Sandra Slusna

    Uz jsem ten clanek videla asi u vsech nez u tebe, ale ten napad se mi moc libi a krasne si to presadila. <3 Ty fotky jsou naprosto nadherny, s maminkou jste tak sladky!!!! Moc vam to slusi a ta kolekce je taky uzasna. 😉
    Sandra / http://shineoffashion.com

  • Daniela Grofová

    Nuž my meme s mambo už dlho – od mojich asi 5 rokov – jednu obľúbenú – tedaa ona je skôr mamkina než moja, ale budiš. keď som mala 5 rokov a stáli sme na zastávke čakajúc na autobus – ten rozhovor si popravde doteraz pamätám – pýtala som sa mamki také tie tradičné detské zvedavé veci.
    Ja: Mamíííí? A kde bol Martin keď som sa narodila? (brat)
    Mamka: u babky bol
    Ja: A mamíííí? kde bol ocko keď som sa narodila?
    Mamka: na ceste z práce do nemocnice..
    (po chvíli ticha)
    Ja: Mami? A ty si bola kde keď som sa narodila?
    Mamka (s kamennou tvárou a v sekunde po mojej otázke): v bufete na káve.

    mamka to s radosťou hovorí každému kto je ochotý počúvať 😀

    a potom mám ešte jednu, keď som mala asi 9 mesiacov a začinala som sa stavať. mamka ma vzala na balkon v kočiari spať a nakolko som už predtým mala tendencie sa naklánať z kočiaru – dala mi popruhy, aj keď som spala. Popri tom ale varila polievku, tak šla dovnútra miešať. No a keď sa o minútu vrátila, ja som vysela na popruhoch nie len von z kočiara ale aj balkóna. samozrejme s úsmevom na perách som kývala človeku, ktorý šiel popod balkón a vydesený sa díval na decko vysiace z balkóna 😀

  • Nela

    Byla jsem v první třídě, když se to stalo. Byl večer nějak 8 hodin už jsme s mamkou leželi v posteli a máma s někým volala a já furt něco mlela PREJ, no tak mi řekla ať sem ticho, ale já se zeptala ještě na něco a mamka to nevydržela a chtěla mi tak lehce plesknout, kdyģ v tom já se nějak naklonila až z toho vznikla na tváři 4cm škrábanec, druhý den jsem šla do školy a všem jsem musela říkat, že je to od kočky :DD

  • Nela

    Byla jsem v první třídě, když se to stalo. Byl večer nějak 8 hodin už jsme s mamkou leželi v posteli a máma s někým volala a já furt něco mlela PREJ, no tak mi řekla ať jsem ticho, ale já se zeptala ještě na něco a mamka to nevydržela a chtěla mi tak lehce plesknout, když v tom já se nějak naklonila až z toho vzniklo na tváři 4cm škrábanec, druhý den jsem šla do školy a všem jsem musela říkat, že je to od kočky 😀

  • Simona Chludilová

    Tu jejich novou kolekci naprosto miluju. ♥ Já taky plánovala tenhle článek na mamčiny narozky(byly včera), ale jelikož jsem byla ráda, že vůbec zvládám dýchat, článek nechávám na Den matek. (to zase budou slzy a taťkovy poznámky “Proč jí tohle dělám”) Jsem neskutečně vděčná za to, jakou mám mámu a nikdy bych ji na světe nevyměnila. ♥ (i když si někdy říkám, že ta nějaká holka/kluk má fakt boží mámu, ale pak si uvědomím, že ta moje je prostě “božejší” 😀 )